Veronika Samková

Psí máma, milovnice přírody a kvalitních pohorek, obdivovatelka rychlých aut a fotografka toho všeho

Chtěli byste vědět, jak jsem se vlastně k focení dostala? V krátkém článku najdete zavzpomínání na to, jak jsem k fotografii přišla. Ačkoliv je to samozřejmě velmi zajímavý příběh, je vždy důležitější to, z jakého důvodu člověk dělá to, co dělá. A pro mě je fotografie, obzvláště ta kreativní část, prostředkem k vyjádření toho, jak se na věci dívám já, jak o nich přemýšlím a jaký z nich mám pocit. Navíc, každý chceme mít doma vzpomínky uchované na plátně obrazu, na vytištěných fotografiích v albech, která sami vytváříme, nebo jednoduše jen uložené digitálně v počítači. 

Celý příběh začal, když se blížil konec studia na střední škole. Doma jsme měli kompakt Sony na takové to klasické rodinné focení, ale i když u něj nebyla tehdy možnost výměnných objektivů a ani si pořádně nastavit clonu, tahala jsem ho s sebou všude. Dokonce jsem dostala nápad jít fotografii studovat, ale že prý studium ekonomie bude lepší...

Ale fotit jsem nepřestala. Záhy jsem si totiž pořídila svou první zrcadlovku Canon EOS 600D se setovým objektivem EF-S 18-55mm f/3.5-5.6 IS II. Neměla jsem k tomu sice jiný než setový objektiv, ale jen o tom to přece není, že. ;) V téhle době jsem také dodělala řidičák, kterého jsem se nemohla dočkat. K autům mě to vždy táhlo, vůně benzínu a spálených pneumatik na rally nebo driftovacích eventech mě pohltily a vlastně to první, co jsem začala fotit byla auta - ideálně v pohybu. Doteď si pamatuju ten boží pocit, když se mi konečně povedl první "jakž-takž" panning v životě na jednom ze závodů do vrchu. 

Samozřejmě to ale nestačilo. Přes mou touhu utíkat do přírody s mým čtyřnohým bláznem v podobě border kolie jsem se dostala k focení přírody. Musím se tedy přiznat, že tahle “disciplína” a její začátky pro mě byly svým způsobem komplikovanější, než focení aut. Nevím ani proč,... Co pro mě bylo ovšem velmi jednoduché, tak ve věku, kdy všechny holky lítaly po barech v podpatcích, já si prostě nejradši nazula trailové boty nebo pohorky a jela jsem někam do parku nebo lesa, nebo trochu dál z města na hory.

Na konci roku 2018 však nastal zlomový okamžik, já jsem Canon opustila a vyměnila za Sony bezzrcadlovku, konkrétně Sony Alpha 7 II s klasickým seťákem Sony FE 28-70mm f/3.5-5.6 OSS. Udělala jsem si takovou radost sama sobě na Vánoce. :)) Přechod na Sony se teda ale neobešel bez občasných nadávek při šmejdění v Menu (ti, co Sony používají, mě pochopí) a tak jsem se s novým strojem sžívala déle, než jsem předpokládala. Občas mám pocit, že se sžíváme stále.

Až u Sony mě ale začalo bavit fotit zvířata, konkrétně hlavně psy. To chtělo trochu technické teorie a spousta hodin u Lightroomu a Photoshopu, abych se naučila další “triky” postprodukce. Ale pro blázny, jako jsem já, když nás to baví, tak není o čem mluvit. Stále mě baví se učit (a že se člověk učí pořád), jsem takový pokus-omyl samouk a to je vlastně na tom focení to krásný. Ale abych nezapomněla, absolvovala jsem také školení u Michala Hurníka, mistra svého oboru, a další školení (nejen na zvířecí fotografii) jsou rozhodně v plánu.

Ale zpět k technice. Aktuálně stále vlastním setový objektiv, donedávna mi relativně stačil, ale jeho limity už jsou pro mě aktuálně hůře přijatelné. Novinkou je v mé fotovýbavě teleobjektiv od firmy Tamron, a to konkrétně Tamron 70-180 mm f/2,8 Di III VXD. Je prostě boží. Není nad to si moci hrát s hloubkou ostrosti a nebýt úplně limitovaná zamračeným počasím. 

K tomuto objektivu bylo pro halové focení třeba dokoupit lepší tělo, tak se mi dostala do rukou v roce 2021 novější verze Alphy, a to konkrétně Sony Alpha 7 III. Ale protože to jen u jedné věci nikdy neskončí, přikoupila jsem ještě Tamron 17-28 mm f/2.8 Di III RXD, se kterým se mi otevřely dveře nejen do interiérové fotografie.

Showroom výrobce lamelových panelů Woodpasta, 21.2.2022

Ozvěte se mi

Pokud Vás můj příběh oslovil a chtěli byste se se mnou potkat v rámci spolupráce, tak využijte tlačítka níže. Budu se těšit na zprávu. :)

A pokud mě přece jen nebudete mít dost...

Instagram  |  LinkedIn  |  Facebook